Počátky létání na Olomoucku
První letadlo přistálo na cvičišti v Olomouci - Neředíně 21. srpna 1910. FOTO: Byl to Blériot ing. Jana Kašpara.
Myšlenka založit v Olomouci civilní leteckou organizaci vznikla současně na dvou místech, v Hlavních leteckých dílnách a v České sportovní společnosti Olomouc. Hlavními propagátory založení byli pplk. František Sazima, velitel 2.leteckého pluku a Josef Svoboda, ředitel pojišťovny. Svolavatelem se stala Česká sportovní společnost. Památná ustavující schůze se konala v redutním sále dne 7. dubna 1926.
První větší akcí MLL Olomouc byla letecká výstava, umístěná v sadech HLD, která byla otevřena 13.-29. června 1926. V jejím rámci se uskutečnil dne 27.6. první letecký den na letišti Olomouc-Neředín. Program i výstavu zabezpečil 2. letecký pluk a HLD.
Dne 26. prosince 1927 byla založena župní organizace MLL Olomouc. Obsahovala místní skupiny Olomouc, Přerov, Prostějov, Šternberk, Bystřice pod Hostýnem, Zlín, Litovel, Bzenec, Zábřeh na Moravě. V pozdějších letech vzrostl počet místních skupin až na 28, v nichž bylo organizováno 6587 členů a 2730 dorostu.
K ustavení plachtařského odboru Olomouc došlo na župní schůzi dne 23. 11. 1930. Připravný výbor tvořili major ing. Jan Žváček, velitel HLD, podplukovník pol. pil. J. Skála, velitel 2. leteckého pluku, praporčík pol. pil. St. Pilař a piloti místní skupiny J. Hrbek a L. Pospíšil.
Jan Hrbek byl odeslán do Německa na "zkušenou". FOTO: Udělení stipendia 10 000 Kč mu umožnilo absolvovat A, B, C kurs na Wasserkuppe ve dnesch 21. 9. - 28. 10. 1930. Stal se prvním olomouckým C pilotem. Do Německa odcestoval ještě jednou, aby absolvoval aerovlekový kurs v Grissheimu ve dnech 10. - 20. března 1932. Nabyté zkušenosti doma nezištně předával.
Předválečná činnost plachtařského odboru
Plachtařský odbor zahájil praktickou činnost v roce 1931 stavbou tří kluzáků, dvou typu "Zögling" a jednoho "Albatros" a rekonstrukcí větroně HLDZ-2 "Čáp". Byla provedena rekognoskace a praktické vyzkoušení dvou plachtařských terénů. První na Pohořanech u Olomouce, kde pilot Jan Hrbek uskutečnil dne 25. 1. 1931 dva starty gumovým lanem s větroněm "Čáp" a na svazích poblíž osady Chomýž u Hostýna.
První škola bezmotorového létání v ČSR proběhla ve dnech 29.7. až 30. 8. 1931. Uspořádal ji plachtařský odbor Olomouc na terénu Chomýž u Bystřice pod Hostýnem. Vedoucím školy byl Jan Hrbek, kostruktér HLD a průkopník bezmotorového létání. Cvičeno bylo 28 frekventantů pro složení zkoušek A, B. Tito byli členové skupin Olomouc, Praha, Ostrava, Karlovy Vary, České Budějovice, Třebovice, Bratislava, Košice. Při zakončení školy obdrželi účastníci legitimace a plachtařské odznaky, první v ČSR. Školné obnášelo 1200 Kč. Pilotní průkaz A, B číslo 1 získal josef Engliš, letecký mechanik.
Olomoucký plachtařský odbor byl na jaře roku 1932 první v ČSR, který vyzkoušel a zavedl autostarty kluzáků, tj. starty ve vleku za jedoucím automobilem. FOTO: Téhož roku byly provedeny první aerovleky v ČSR na letišti Olomouc-Neředín. Vlečným letounem byl dvouplošník Letov Š-10, výrobní číslo 12, OK-ILL, větroň Kassel 20 řídil Jan Hrbek.
První dvojvlek větroňů u nás předvedli Olomoučtí na prvním armádním leteckém dnu v Praze, na letišti ve Kbelích, dne 10. září 1933. Vlečný letoun pilotoval rotmistr Chovanec, piloti větroňů byli Cyril Kudlička z Olomouce a Ludvík Elsnic z Prahy. První trojvlek větroňů v ČSR se uskutečnil dne 29. října 1933 na leteckém dnu plachtových letadel v Olomouci-Neředíně.
Akrobacii na větroni předvedl poprve pilot Cyril Kudlička nad Olomoucí dne 1. srpna 1933. Provedl sérii čtrnácti přemetů na větroni Kassel 20.
Rekord v trvání letu dosáhl dne 2. srpna 1933 olomoucký pilot Cyril Kudlička. Plachtil s větroněm Kassel 20 jednu hodinu a třicet jedna minut na svahu u Šternberka.
Dne 6. června vykonal Rudolf Stejskal, plachtařský instruktor z Olomouce, u nás první termický let v oblačné termice v trvání 45 minut. Po aerovleku plachtil s větroněm Kassel 26 a proletěl trať Olomouc-Prostějov a zpět.
První žena v ČSR, která složila plachtařské zkoušky A, B, byla paní Bartáková z Olomouce, na jaře 1932, v tzv. "autostartovém kursu" v Neředíně. První ženou se zkozškou C byla Jarmila Králová z Prahy. Složila ji na Rané na "Šedém vlku".
Výkaz činnosti PO Olomouc za období 1932-1937 uvádí, že bylo uspořádáno celkem 14 kursů plachtění pro začátečníky a 8 kursů pro pokročilé. Bylo vycvičeno 47 pilotů se zkouškou A, 190 se zkouškou B a 10 se zkouškou C. Na aerovlekové starty bylo vycvičeno 52 pilotů. Bylo vykonáno 7 158 startů gumovým lanem, 3 326 autostartů a 759 aerovleků.
Počty bezmotorových letadel v ČSR na konci roku 1934 byly následující: 133 kluzáků (12 typů), 57 větroňů (19 typů), celkem 190.
Olomoučtí plachtaři se zůčastnili I. národních plachtařských závodů na Slovensku v Banskej Štiavnici, které probíhaly 28.4.-12.5. 1935. Ve všech disciplínách zvítězil Rudolf Stejskal na větroni Kassel 20 "Haná". Dosažené výkony: čas 1 hodina 19 minut 55 sekund, uletěná vzdálenost 20.6 km, dosažená výška 390 m.
II. národní soutěže plachtařských odborů na Rané, která se konala 29.6 - 12. 7. 1935, se za Olomouc zůčastnili a zkoušku "C" složili: ing. Jaroslav Chlup, Karel Prachař, Oldřich Bureš, Josef Vaňhara, Anna Hornová, V. Schnidler, B. Woletz.
Na III. sletu plachtařů v Žilině, konaném 5.-19. července 1936 se zůčastnila dvě olomoucká družstva. První tvořili plachtaři R. Stejskal, Boh. Hřebačka, ing. J. Chlup, Metoděj Kluka s větroni Ch-2 "Duha I" a VSB-35 OK-OLOMOUC. Druhé družstvo tvořili Karel Prachař, B. Woletz, V. Schindler, O. Bureš s větroni Grunau Baby II "Lída" a Kassel 20 "Haná". Dobrých výsledků na čas dosáhli Karel Prachař s VSB-35 (7 hod. 53 min.) a ing. J. Chlup s "Duhou" (7 hod. 17 min.). Celkově Olomoučtí získali 1. a 2. cenu.
Při návratu ze Žiliny došlo k mimořádné události. Pilot větroně "Duha I" Oldřich Bureš se dostal v aerovleku do silné turbulence v prostoru hradu Helfštýn. Ulomilo se výškové kormidlo, utrhlo se křidélko i s částí levého křídla, roztrhla se i příď a Bureš byl vymrštěn. Otevřel čs. padák značky "Svět" ve výši 150 m nad lesem u osady Paršovice. Větroň "Duha I" byl pak opraven a přestavěn na typ "Duka II", OK-MARIO. Byl to do té doby jediný případ, kdy olomoucký plachtař použil padáku.
Mezinárodních plachtařských závodů na Wasserkuppe v pohoří Rhön v Německu se zůčastnili ve dnech 4. - 18. července 1937 tři olomoučtí plachtaři: R. Stejskal, K. Prachař, ing. J Chlup. Karel Prachař zde vytvořil nový národní rekord s větroněm VSB-35, OK-OLOMOUC, přeletem 91 km. Tímto letem splnil i poslední podmínku "D" zkoušky a stal se prvním čs. nositelem "střibrného C". Stejskal poškodil VSB-35 nárazem na strom a ing. Chlup havaroval s "Duhou" OK-MARIO a skončil se zlomenou nohou v nemocnici.
První bezmotorový let přes 100km v ČSR vykonal olomoucký plachtař Karel Prachař, zvaný "Ondótek", s větroněm "Tulák" v rámci kursu pokročilých plachtařů na Straníku u Žiliny dne 5. května 1938. Uletěl trať Žilina-Szöny 170 km a překonal tak vlastní národní rekord.
Počet bezmotorových letounů v ČSR na konci roku 1937 byl následující: 236 kluzáků (15 typů) a 110 větroňů (27 typů).
Činnost propagační letky a vznik samostatného Hanáckého aeroklubu
V červnu 1928 byla založena v Olomouci župní "Propagační letka". Jejím ředitelem byl zvolen kpt. ing. Jan Žváček. Z peněžitých darů získaných sbírkou byly zakoupeny tři vyřazené vojenské latouny typů Aero A-1, Letov Š-10 a Aero A-12. Stručný přehled letounů letky v následujících letech vypadá takto: V roce 1929 byl letoun A-12 zrušen a přibyly letouny Letov Š-10 a lehký dopravní Letov Š-19, OK-ALL. Roku 1930 byl zrušen Aero A-1, přibyly Letov Š-18 a Aero A-12.
V roce 1931 s letounem A-12 havaroval v Koměříži Karel Hesoun a zahynul. Přibyl další letoun A-12. Počátkem roku 1932 přibyly do Olomouce dva letouny Aero A-26, OK-LID a OK-LIF. To už čítal letadlový park letky sedm letounů. V roce 1933 byl zrušen po havárii v Dřevohosticích A-12 a nahrazen A-15. V roce 1934 zrušeny letouny Š-10 pro stáří a A-15 po havárii v Novém Jičíně.
Místo nich byly zakoupeny Avia Bk-10, OK-LAS a Letov Š-20, OK-LEO. V roce 1935 byl letadlový park Propagační letky Olomouc rozšířen o dva letouny A-125, jeden A-25 a jeden Avia B-10. Zrušen byl Letov Š-19 pro stáří. Od vojenské správy byly pro výcvikové účely akce "1000 pilotů republice" zapůjčeny dvě Praga E-114, jeden Letov Š-118, jeden Š-218 a jeden Š-239. V roce 1936 byl zrušen Š-10 a Bk-10 a zakoupen Š-28.
Všech pět letounů zapůjčených vojenskou správou předáno Hanáckému aeroklubu. V roce 1937 byly Hanáckému aeroklubu přiděleny čtyři sportovní letouny Zlín Z-XII, výrobní čísla 156, 166, 167, 174, imatrikulačních značek OK-MLB, OK-MLC, OK-MLD a OK-ZLK. Dále přibyly dopravní Aero A-38, výrobní číslo 1, OK-ACB, jeden A-125 výrobní číslo 5 a amatérsky postavený sportovní hornoplošník P-1, který ale nebyl imatrikulován.
Během roku byly zrušeny dva celkem nové Zlíny Z-XII, OK-BLB a OK-MLC po havárii, dva A-26 pro stáří, jeden Avia B-10, OK-LAS a jeden Š-20, OK-LEO pro opotřebení. Stav letounů ke dni 31. prosince 1937 byl: sva letouny Zlín Z-XII, OK-MLD, OK-ZLK, dva letouny Aero A-125, OK-LAL, OK-LOQ, jeden letoun Aero A-25, OK-LOF, jeden Letov Š-28, OK-LOH, jeden A-38, OK-ACB, jeden amatérský letounek P-1.
V roce 1932 provedla Propagační letka Olomouc s velkým finančním úspěchem akci hubení sosnokazu práškováním z letounů nad lesy v prostoru Malacek. Nasazena byla dvojice letounů Aero A-26, OK-LID a OK-LIF s piloty Chovancem a Hanouskem. Akce trvala 24 dnů. Ošetřeno bylo 104 km2 lesa. Byla to druhá akce tohoto druhu v ČSR. První proběhla na Opavsku v červnu 1927. Tu ale provedl 2. letecký pluk Olomouc.
První vlastní hangár letecké župy Olomouc byl slavnostně otevřen dne 6. června 1935. Byl postaven za 425 000 Kč stavební firmou Schmalz na městském pozemku těsně u vojenského letiště v Neředíně. U této příležitosti se konal Hanácký letecký den.
Během roku 1935 se v ČSR rozběhla akce "1000 nových pilotů republice". V jejím rámci byla u župní propagační letky zřízena pilotní škola, která pak byla koncem roku převedena na samostatný spolek "Hanácký aeroklub Olomouc". Počátkem roku 1936 bylo provedeno organizační a hospodářské ustavení Hanáckého aeroklubu Olomouc jako samostatného spolku v župě.
Jména pilotů, kteří absolvovali v HAO první kurs v akci "1000 nových pilotů" v roce 1935: Martínek, Michalec, režný, Němeček, Kubenka, David, Stejskal, Škrdlant, M. Kluka, Čech, Koutný, Bank, Staněk, Malý, Horský, Hekrla, Urbánek, Bayer, Vlček, Jambor, Veselý, Hřebačka, Helma, Vaculík, Windsor, Zahradník, Bedřich, Jermář, Milata, Lošťák.
Nové civilní letiště Olomouc-Holice bylo slavnostně otevřeno dne 6. června 1937 a předáno Hanácké župě MLL a Hanáckému aeroklubu Olomouc jako uživatelům. Byl zde vybudován nový hangár v ceně 665 000 Kč a menší hangár v ceně 20 000 Kč pro plachtařský odbor. Velký hangár mel rozměry 51x24 m, malý 23x20 m. Nastěhování do nových hangárů bylo provedeno 19. října 1937. Zde probíhala veškerá letecká činnost až do 15. března 1939.
"Národního letu RČS 1937", který se konal 24.-28. září, se zůčastnili piloti HAO Metoděj Kluka a František Martínek s letounem Be-50, Ok-EAF. Umístili se na 7. místě v konkurenci 35 letounů, z nichž závod dokončilo 24.
Na plachtařském terénu "Uhřínov" byl olomouckým PO uspořádán kurs instruktorů a technických správců ve dnech 24.7. - 15. 8. 1938. Zůčastnilo se 26 účastníků. Vedoucím kursu byl Jan Hrbek. K dispozici bylo 5 školních větroňů, 2 kluzáky a 1 vlečný letoun.
Zdroj: Zdeněk Titz: Stručná historie 60 let sportovního letectví v Olomouci a 50 let Hanáckého aeroklubu, 1986, Olomouc.